|
 |
| 2010-03-08 | Kulový Blesk
je nejenom povedený film, ale i povedená hospůdka zahrabaná hluboko pod zemí dunící magistrály. Hned u vchodu je výčep nabušený poklady
regionálních piv, jaká jsme ani neznali. Matuška, Kocour, pepřový Opat, to je jen malá ukázka z velkého výběru piveček s neuvěřitelnou chutí.
Pivní skladba nás nadchla, ale ostatní služby už trochu zaostávali. Když už se k nám vyklidněná obsluha konečně propletla spletitým prostorem
několika místností, tak většinou něco zapoměla a chvilkama se zdálo, že už ani nedorazí. Jídlo bylo celkem fajn, ale někteří z nás zaplakali nad vlažnou povahou předkládaných pokrmů. Překvapením byli i docela ostré ceny. Některá vícestupňová piva stála až 45 káblí a ceny v jídeláku nijak nezaostávali. Přesto oceňujeme majitele, s jakou odvahou a radostí objevuje nepoznané. Kulový Blesk
je milá hospoda, posetá filmovými retroplakáty, rozličnými obrázky, kreslenými hrady, starým a hustě ošoupaným nábytkem, kde panuje
pohádkový duch starých dobrých časů. | | 2010-01-20 | Na staré Sokolovně
nebudete potit krev, ale slušnej tankovej Gambáč a Plzínku, když tedy bude fungovat obsluha. Měli jsme totiž tu čest a smůlu, že onemocněl personál a my mohli z vyschlých půllitrů stavět pyramidy. Obsluze se to bohužel podepsalo na náladě víc než nám, ale přísná snaha byla. Jídlo vábivé, kvalitně vypadá i chutná, servírují na velkém bílém porcelánu. Stará Sokolovna je vlastně jedna velká tělocvična, kde se sedí na švédských bednách, ze stěn na vás hledí samej olympionik a spartakiádník, u baru si můžete vyskočit na kladinu, ale jinak je tu klid a prostorno, oděné do sladěných, pastelových barev modrožluté. Přestože interiér navrhoval slavný architekt Sklepák Vávra, atmosféra hospody nějak nefungovala a dostat se přes sedící kolegy na záchod, byl výkon hodný gymnasty. Bedny se totiž nedají odsunout. Ztichlým prostorem zazněla píšťalka času a my vypadli do mrazivé noci se smíšenými pocity, obtěžkáni dojemnými plody dojmů. Sportu Zdar! Nazdar! | | 2009-12-29 | U Sedmnáctky
není žádný teenager club, ale pohodová, kýčovitě útulná hospoda s rodinnou atmosférou. Unavení plyšáci potěší otevřenou náručí všechny opuštěné, rozličné artefakty připomínají dobu nejenom první republiky a vyhaslé televizní oko zdobí samurajský meč. Maminkovská obsluha je zlatá a nosí vynikající hot dogy a stejky s hranolkama. V nabídce je vždy i nějaká ta domácí polívčička. Kuchyně skromná, ale nadmíru povedená. Čepují zde výborného Ježka, Starouše, Bráníka a někdy mají i tmavého Rychtáře. Pijeme a jíme co hrdlo ráčí kolem velkého stolu s ještě větším květináčem,
ze kterého roste pozitivní zeleň přírody. Ceny jsou takové, že kdyby člověk snědl jídelák od shora dolů, jeho peněženka to skoro nepocítí. Majitelé evidentně usilují více o naši spokojenost, než o naše těžce nabyté tolárky, jak je tomu ve většině rádoby restauracích. Tulíme se k chlupáčům a propadáme kouzlu srandovního prostoru, širokým lavicím, pivečku a hot dogům, úsměvu personálu a ze všeho nejvíce milým cenám. Děkujeme Sedmnáctko za tvou
neodolatelně svůdnou náruč a brzy naviděnou :o) |
|
 |
|
 |
|
|
|
Pro případné zájemce, kteří se rozhodli nahlédnout do hlubin PiPi duše, jsme pro vás připravili kulturní okénko sestavené výhradně z umělecké tvorby našich členů. Garantujeme absolutní původnost všech prezentovaných materiálů.
|
|
