|
 |
| 2010-03-08 | Kulový Blesk
je nejenom povedený film, ale i povedená hospůdka zahrabaná hluboko pod zemí dunící magistrály. Hned u vchodu je výčep nabušený poklady
regionálních piv, jaká jsme ani neznali. Matuška, Kocour, pepřový Opat, to je jen malá ukázka z velkého výběru piveček s neuvěřitelnou chutí.
Pivní skladba nás nadchla, ale ostatní služby už trochu zaostávali. Když už se k nám vyklidněná obsluha konečně propletla spletitým prostorem
několika místností, tak většinou něco zapoměla a chvilkama se zdálo, že už ani nedorazí. Jídlo bylo celkem fajn, ale někteří z nás zaplakali nad vlažnou povahou předkládaných pokrmů. Překvapením byli i docela ostré ceny. Některá vícestupňová piva stála až 45 káblí a ceny v jídeláku nijak nezaostávali. Přesto oceňujeme majitele, s jakou odvahou a radostí objevuje nepoznané. Kulový Blesk
je milá hospoda, posetá filmovými retroplakáty, rozličnými obrázky, kreslenými hrady, starým a hustě ošoupaným nábytkem, kde panuje
pohádkový duch starých dobrých časů. | | 2010-01-20 | Na staré Sokolovně
nebudete potit krev, ale slušnej tankovej Gambáč a Plzínku, když tedy bude fungovat obsluha. Měli jsme totiž tu čest a smůlu, že onemocněl personál a my mohli z vyschlých půllitrů stavět pyramidy. Obsluze se to bohužel podepsalo na náladě víc než nám, ale přísná snaha byla. Jídlo vábivé, kvalitně vypadá i chutná, servírují na velkém bílém porcelánu. Stará Sokolovna je vlastně jedna velká tělocvična, kde se sedí na švédských bednách, ze stěn na vás hledí samej olympionik a spartakiádník, u baru si můžete vyskočit na kladinu, ale jinak je tu klid a prostorno, oděné do sladěných, pastelových barev modrožluté. Přestože interiér navrhoval slavný architekt Sklepák Vávra, atmosféra hospody nějak nefungovala a dostat se přes sedící kolegy na záchod, byl výkon hodný gymnasty. Bedny se totiž nedají odsunout. Ztichlým prostorem zazněla píšťalka času a my vypadli do mrazivé noci se smíšenými pocity, obtěžkáni dojemnými plody dojmů. Sportu Zdar! Nazdar! | | 2009-12-29 | U Sedmnáctky
není žádný teenager club, ale pohodová, kýčovitě útulná hospoda s rodinnou atmosférou. Unavení plyšáci potěší otevřenou náručí všechny opuštěné, rozličné artefakty připomínají dobu nejenom první republiky a vyhaslé televizní oko zdobí samurajský meč. Maminkovská obsluha je zlatá a nosí vynikající hot dogy a stejky s hranolkama. V nabídce je vždy i nějaká ta domácí polívčička. Kuchyně skromná, ale nadmíru povedená. Čepují zde výborného Ježka, Starouše, Bráníka a někdy mají i tmavého Rychtáře. Pijeme a jíme co hrdlo ráčí kolem velkého stolu s ještě větším květináčem,
ze kterého roste pozitivní zeleň přírody. Ceny jsou takové, že kdyby člověk snědl jídelák od shora dolů, jeho peněženka to skoro nepocítí. Majitelé evidentně usilují více o naši spokojenost, než o naše těžce nabyté tolárky, jak je tomu ve většině rádoby restauracích. Tulíme se k chlupáčům a propadáme kouzlu srandovního prostoru, širokým lavicím, pivečku a hot dogům, úsměvu personálu a ze všeho nejvíce milým cenám. Děkujeme Sedmnáctko za tvou
neodolatelně svůdnou náruč a brzy naviděnou :o) |
|
 |
|
 |
|
|
 |
 |
2010-03-08 | Kulový Blesk
je nejenom povedený film, ale i povedená hospůdka zahrabaná hluboko pod zemí dunící magistrály. Hned u vchodu je výčep nabušený poklady
regionálních piv, jaká jsme ani neznali. Matuška, Kocour, pepřový Opat, to je jen malá ukázka z velkého výběru piveček s neuvěřitelnou chutí.
Pivní skladba nás nadchla, ale ostatní služby už trochu zaostávali. Když už se k nám vyklidněná obsluha konečně propletla spletitým prostorem
několika místností, tak většinou něco zapoměla a chvilkama se zdálo, že už ani nedorazí. Jídlo bylo celkem fajn, ale někteří z nás zaplakali nad vlažnou povahou předkládaných pokrmů. Překvapením byli i docela ostré ceny. Některá vícestupňová piva stála až 45 káblí a ceny v jídeláku nijak nezaostávali. Přesto oceňujeme majitele, s jakou odvahou a radostí objevuje nepoznané. Kulový Blesk
je milá hospoda, posetá filmovými retroplakáty, rozličnými obrázky, kreslenými hrady, starým a hustě ošoupaným nábytkem, kde panuje
pohádkový duch starých dobrých časů. | 2010-01-20 | Na staré Sokolovně
nebudete potit krev, ale slušnej tankovej Gambáč a Plzínku, když tedy bude fungovat obsluha. Měli jsme totiž tu čest a smůlu, že onemocněl personál a my mohli z vyschlých půllitrů stavět pyramidy. Obsluze se to bohužel podepsalo na náladě víc než nám, ale přísná snaha byla. Jídlo vábivé, kvalitně vypadá i chutná, servírují na velkém bílém porcelánu. Stará Sokolovna je vlastně jedna velká tělocvična, kde se sedí na švédských bednách, ze stěn na vás hledí samej olympionik a spartakiádník, u baru si můžete vyskočit na kladinu, ale jinak je tu klid a prostorno, oděné do sladěných, pastelových barev modrožluté. Přestože interiér navrhoval slavný architekt Sklepák Vávra, atmosféra hospody nějak nefungovala a dostat se přes sedící kolegy na záchod, byl výkon hodný gymnasty. Bedny se totiž nedají odsunout. Ztichlým prostorem zazněla píšťalka času a my vypadli do mrazivé noci se smíšenými pocity, obtěžkáni dojemnými plody dojmů. Sportu Zdar! Nazdar! | 2009-12-29 | U Sedmnáctky
není žádný teenager club, ale pohodová, kýčovitě útulná hospoda s rodinnou atmosférou. Unavení plyšáci potěší otevřenou náručí všechny opuštěné, rozličné artefakty připomínají dobu nejenom první republiky a vyhaslé televizní oko zdobí samurajský meč. Maminkovská obsluha je zlatá a nosí vynikající hot dogy a stejky s hranolkama. V nabídce je vždy i nějaká ta domácí polívčička. Kuchyně skromná, ale nadmíru povedená. Čepují zde výborného Ježka, Starouše, Bráníka a někdy mají i tmavého Rychtáře. Pijeme a jíme co hrdlo ráčí kolem velkého stolu s ještě větším květináčem,
ze kterého roste pozitivní zeleň přírody. Ceny jsou takové, že kdyby člověk snědl jídelák od shora dolů, jeho peněženka to skoro nepocítí. Majitelé evidentně usilují více o naši spokojenost, než o naše těžce nabyté tolárky, jak je tomu ve většině rádoby restauracích. Tulíme se k chlupáčům a propadáme kouzlu srandovního prostoru, širokým lavicím, pivečku a hot dogům, úsměvu personálu a ze všeho nejvíce milým cenám. Děkujeme Sedmnáctko za tvou
neodolatelně svůdnou náruč a brzy naviděnou :o) | 2009-12-10 | Rustika
je taky tak zvláštně zapadlá hospoda. Chvilku trvá než k ní člověk dojde, ale když vstoupí do harmonicky vyladěného interiéru, obklopí ho
svoboda otevřeného prostoru s dlouhým, cihlovědřevěným barem. Železné sloupy podpírají mohutné traverzy klenbami zvlněného stropu, staré cihly, s poctivě dřevěným nábytkem, zahřívají hostovo oko a asi nejhezčí pohled je na stříbrné tanky za skleněnou stěnou, ze kterých se čepuje jak jinak
než povedená Plzeň. Pomerančově zvrásněná omítka mi stylově nesedí, ale neuráží. Obsluha bez mimiky mrazí, neškodilo by přitopit, a někdy
zapomíná na naši maličkost. Jídlo jako dobrý a hezký, ale tuny zeleniny jsou otravný. Ceny trochu drsnější a myslím, že neodpovídají kvalitě
celkové atmosfery, obsluhy a kuchyně. Úplně se nabízí zvolat do ztichlé hospody: "Trochu života do toho umírání!" Zkrátka Rustika je restaurant s hezkou tvářičkou,ale chybí mu trochu toho srdíčka...nějaká ta třešínka na dortu by taky neškodila. | 2009-12-09 | Na Mělnické
se nachází v potemnělých končinách Prahy, s výhledem na studené hřbitovní zdi. V dálce vyjí vlci, sychravé počasí leptá silnici spolu s
oprýskanými náhrobky, ale v hospodě je veselo. Svítivě oranžové zdi olemované stoly, prosvítí vystrašenou duši nadějí spásného světla, a kulečník uprostřed místnosti, velké jako tělocvična, láká ke hře, která dá na chvíli zapomenout starostem všedních dnů. Mladistvá obsluha je v poho a s kamenou tváří běhá nekonečným prostorem lokálu. Je tu nahaleně obyčejná atmosféra, která ničím nezaujme. Gambáč normální, kuchyně klasicky hospodská, ale
povedená, reklamní plakáty z třicátých let pobaví, ale ztrácí se, a tak jediné co zde člověka zaujme a opravdu potěší jsou ceny.
Ano přátelé, pivko za 22 káblí a jídlo do stovky, to už je opravdu unikát, náležící spíše zapadlým vesničkám, než Praze. Takže jsme popíjeli a ochutnávali do pozdních nočních hodin a ve finále nám bylo fajn. Jak říkal náš prezident Venda Klausů: "O peníze jde až v prvé řadě."
| 2009-12-08 | U Veverky
bylo hrabalovsky zrzavo a pije se tu na zdraví a na ocásek. Hned vysvětlím. Zrzavý ocásek veverky na nás mával z umě vyvedených jídelních lístků a vizitek, aby ladil s vynikající zrzavožlutou tankovou Plzínkou. Interiér hospody svou prostorností, fortelnou jednoduchostí, starými rádii, plakáty
a prvorepublikovým dřevěným obložením, jakoby vystoupil přímo ze stránek hrabalovské literatury. Sedí se tu příjemně a obsluha pilně obletuje květy
našich žíznivě hladových hrdel. Široký výběr jídel mile překvapí a dokonale chutná. Najdete tu například i luxusně pálivé Jalapenos, po kterých Plzen pikantně zasyčí. Pivko není nejlevnější, ale ceny jídel spolehlivě vyváží vaše výdaje do přijatelné rovnováhy. Přátelská atmosfera hospody U Veverky se
špatně opouští, ale ocásky nestačí jenom zapíjet :o) Tak zas někdy hupky dupky naviděnou Veverko! | 2009-11-09 | Merenda
vypadá z venku možná lépe než zevnitř. Prchli jsme do jejího podzemního nitra před vlhkým a dekadentním počasím, abychom skončili v ještě zašlejším a šedivějším interiéru s neméně vystydlou temperaturou. Prochladlé tělo zpočátku odmítalo vychlazené pivo, ale s přibývajícími hosty se hrubě omítnuté prostory zahřáli a naše těla pookřála vynikající česnečkou, nakládaným hermelínem servírovaným přímo ve stylové zavařovačce, a různými masovými pochutinami vysoké úrovně. Nejmilejším překvapením byl bohatý výběr regionálních piv. Projeli jsme všechny včetně jednoho kvasnicového a myslím, že kvasnice chutnali nejlépe. Ostatní nějak nafukovali a mě osobně ve finále míchanina piv moc nesedla, ale to je jen můj problém. Každopádně výběr piv je chvályhodný! Obsluha v podobě jednoho chlapíka naprosto v pohodě stíhala i narvanej lokál, jen jídla přinášel kolega z nekuřáckých výšin. Restaurace Merenda je uvolněná a otevřená všem, kdo mají rádi undergroundové kalby s originálními pivky a chutnou kuchyní, ale romantickou večeři ve dvou doporučuji absolvovat ve vrchní části hospody. | 2009-10-27 | Vesuv
je poklidnou „sopkou“ v Karlíně, kde se dá pohodlně a výborně posedět, popít a pojíst, bez rušivých výbuchů, létajících balvanů a dusivého popílku, jenž s něžností poletujícího peří udusí všechno barevné mrtvolnou šedí. Zde to hýří barvami, odvážnou mozaikovou architekturou, vlnivým barem, jenž se zapichuje do nádherné pece s umělecky vyvedenou vzduchotechnikou z hnědozlaté mědi, jejíž útroby chrlí výborné pizzy všemožných variant a chutí. Vysoko nad našimi hlavami se klenou nádherné cihlové klenby zakousnuté do meruňkových stěn. Obsluha v klidu až ledovém, funguje v úsporném ale pohodovém programu, zvyklá na povykující cizince z hotelu od naproti. Pivečko Bernard nepřekvapí, ale ani nezklame, možná by neškodilo ubrat na vzduchu. Kuchyně složená nejenom z italských specialit je chutná a bohatá, za rozumné ceny. Zkrátka jsme absolvovali premiéru v Pizzerii a nebylo to vůbec špatný. Grazie mille! | 2009-09-15 | Cesta časem
nám svým nadčasovým a nádherným interiérem vyrazila dech. Dokonalé zpracování nábytku a stěn vyladěných do hřejivých barev zašlých časů, je pastvou pro oči. Vychytaně mohutný bar rozděluje hospodu na pravé a levé křídlo. V pravém křídle se nad vámi klene vesmír s úžasným soustrojím pohybujících se ozubených koleček, propojených řetězy s monumentálními hodinami a hypnotickým kyvadlem. V levé části na vás dýchne spletitý prostor svobody, kožených sedaček a útulného krbu, u kterého se vám bude chtít bydlet. Kuchyně plná specialit samozřejmě vynikající, podávaná s profesionální pečlivostí za trochu drsnější ceny, nicméně zasloužené. Milým a chutným překvapením jsou točené kvasnicové Krušovice, jež lahodí hrdlu i břichu bez nežádoucích efektů. Obsluha s vyklidněnou samozřejmostí a přesnými pohyby pluje časem a rychle plní naše přání. Člověk je v Cestě časem zahříván milou náručí kvalitně stráveného času, usazen nehledí na čas a oddává se kouzlu atmosféry, která se velmi špatně opouští. Co je to vlastně čas? Možná cesta, která nikde nekončí. | 2009-07-20 | Vítěz 11. kola!
V tomto kole nebyl čas řešit kdo je kdo a tak jsme nějak nestihli okomentovat všechny hospody. Za tento informační propad se omlouváme a věříme, že v kole dvanáctém na tom s časem budeme lépe. Nicméně to nejpodstatnější info zde chybět samozřejmě nesmí a všichni víme co to jako je. Proto slavnostně oznamujeme, že v tomto kole nám vytřela zrak vypečená restaurace U KAŠPARA. Vítězovi Zefovi a hospodě gratulujeme, 23.7.2009 předáme za cinkotu půllitrů Kašparovi diplom a pak hurá do nitra kola 12! Zůstaňte s námi přátelé, budete v obraze a my pod obraz :o) | 2009-03-06 | U Kozla
neobsluhuje Kozel z populární TV reklamy, ale svižná pánská obsluha v kozlíkovském stejnokroji. V této hospodě uctívají kult Kozla s náležitou hrdostí a pompou. S ubrusů, půllitrů, obrazů a pípy na vás zírá usměvavý chlupáč s rohama, a poctivá fortelnost celého interiéru dokonale ladí. Pivko samotné pro nás však bylo trochu zklamáním. Překysličenou a vodovou desítku jsme opustili po prvním pivu a uchýlili se k o něco lepší dvanáctce. Pro fajnšmekry, kteří se chtějí rychle zdunět, zde čepují výborného Mastera 13. Zdejší kuchyně za pohodové ceny je ryze česká, nešetří na porcích a k pivku výborně chutná. Nabušená atmosféra, zaplněná do posledního místečka, svědčí o velké oblíbenosti tohoto hostinského zařízení, v kabátu tmavohnědého, dřevěného obložení. Zkrátka krizi zde nepocítíte a tu finanční už vůbec ne. A ani ten číšník není divnej :o) | 2009-01-16 | Vítěz 10. kola!
Ano přátelé, nemilosrdný čas uzavřel brány dalšího kola, které vyhrává hospoda U SLOVANSKÉ LÍPY! Jak pravý klasik: Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe, a tak nám poslední a nový navrhovatel našeho klubu Karlos, s elegancí sobě vlastní, zatnul tipec a vyhrál. Gratulujeme jak hospodě tak i Karlosovi a současně vstupujeme nekonečným prostorem věků do kola 11! Pijme Pivo do kola, okolo stola la la :o) | 2009-01-15 | U Slovanské Lípy
nenajdete Lípu, ani konejšivý stín, ale pípu, která ukrývá poklad, jaký byste zde nečekali. Čepují zde totiž pravé a originální Koutské pivo z Koutu na Šumavě, hned v několika vynikajících podobách, včetně vyvoněné, kvasnicové dvanáctky. Fakt lahoda, jež musí potěšit srdce každého alternativního pivaře. Celá hospoda je oděna do koutských půllitrů, oplatek a ubrusů a drží styl, který si pivečko téhle kvality zaslouží. Samotný interiér s jedním podiem, zabalený do tmavohnědých dřev, je spíše průměrný, ale vzdušný a prostorný. Dalo by se říci, že klasická česká pivnice vystihuje atmosféru nahaleného prostoru nejlépe. Milým překvapením je zdejší kuchyně, odkud kouzlí velmi chutné, typicky české pokrmy. Obsluha příjemně pozorná, jež nemá s ničím problém, uklidňuje nevtíravou slušností. Ceny víc než přátelské osvobodí člověka od nekonečného počítání a pivní duše křičí blahem a půllitry vyprazdňuje šmahem. Hosana! | 2009-01-14 | Sokool
je fakt cool hospoda! Kdysi umakartová neútulnost velkého prostoru oblékla nový kabát, který je víc než slušivý. Dřevěný, schodovitý interiér s rozličnými tělovýchovnými doplňky, zahřívá černobílýma fotečkama zasloužilých reprezentantů zašlých časů, ze starých skříní vykukují ještě starší záhadné přístroje a nad tím vším mumrajem kultůr rozpíná svá majestátní křídla hrdý Sokol ve vycpané podobě. Mladé obsluze chvilku trvalo než nabrala tempo, ale pak byla naprosto v cool pohodě. Pivečko v podobě Gambáče a Plzínky neurazilo, ale také neoslnilo. Jídlo je zde vynikající chutí, vzhledem a zpracováním za velmi rozumné ceny. Mě osobně dostal luxusní Tataráček! Sokool je zkrátka prostorná hospoda, posazená do šumivých větví parku a pleskajících cviček, kde duše nejenom sportovců najdou zaslouženého odpočinku....a oštěpy šumí dalekým bojem indiánů. | 2008-12-19 | U Jelínků
je vyhlášená pivnice neměnných tvarů a barev, vítající milovníky tankové Plzně dřevěnými okenicemi a bujarou obsluhou lepých tvarů a mrštného jazyka. V této krčmě si nesednete, neb je od rána do večera narvaná štamgasty, kolemjdoucími studenty a pivními turisty. Ale nevadí, luxusní Plznička chutná i na stojáka přímo u pípy. Připravují zde jen pochutiny k pivu vychytaných chutí, mezi kterými dominují vyhlášení Taliáni. Cigaretová patina tlustých zdí se unaveně naklání nad spoře dřevěnými stoly tulících se rozměrů a dřevěné obložení se opírá do zad návštěvníků. Tahle hospoda má ducha a díky bravurně natočenému pivu a pohodovým cenám zde hrdla burácí a někdy i kytary řinčí, každý den. Škoda, že wecko je víc než zanedbané a bere člověku chuť, ale pivko loci za to stojí! | 2008-10-10 | Chapadlo
se omotává kolem designově vychytaných světel, ponořených do vínově zabarvených stěn a impozantního kamenného baru. Tahle restaurace voní novotou a příjemnou atmosférou. K naší plné spokojenosti se našich přání ujímá chápavá dámská obsluha v černém, s vlnivými pohyby mořských panen. Pokrmy chutnají výtečně a překvapí nevšední kombinační originalitou a uměleckým vzhledem. Starouš desina nic moc, ale z dvanáctky, Stely a Hoegardena je cítit opečovávaná kvalita. Vstupní interiér ohromí krásou a architektonickým rozmachem, proto jednoduchost ostatních místností je trochu zklamáním, nicméně čistotě stylu se nedá nic vytknout. Z hlubiny Nuslí se vynořilo přátelské Chapadlo a nebude litovat ten, kdo nechá se polapit! | 2008-10-02 | Na Slamníku
se může člověk vyspat v lochu, ale také popít v příjemném pražském zátiší, daleko od ruchu Václaváku. Kombinace starouše a plzně není tak nezvyklá. To, čím je hospoda Na Slamníku vzácná, je genius loci (nebo noci?), který na člověka dýchne bez výstrahy hned, jak otevře vstupní dveře. Výčep, stoly, stolečky, sály, pianino hned u vchodu, artefakty na zdech se tváří, že s nimi posledních dvacet let ani nehnulo. Přitom zažily par politických režimů, možná tu popíjeli komunisté i chartisté, spisovatelé i bigbíťáci. Všechen ten zastavený čas má možná pravdu, poněvadž politické režimy padají jak bába záchodářka při výlezu z Hlaváku v první zimní den, ale pitný režim zůstává. Potřebuje ho Che Guevara i Martin Luther King. A tak všichni mohou mít dobré zkušenosti se sny na (nebo Na) Slamníku. | 2008-10-01 | U Perónu
není žádná zaplivaná nádražní hospoda, ale útulně stylová restaurace, se sympatickými artefakty ze života českých drah. Měkce nasvícený cihlový interiér, vhodně doplňuje fortelný dřevěný nábytek, ošoupaný patinou času. Obsluha, nabytá usměvavými slečnami, trochu zakopávala sama o sebe, ale aspoň nám nic nechybělo. Dvanáctka je vcelku povedená a řezané pivko také není k zahození. Luxusním zážitkem je místní kuchyně. Kuchař má fantazii, vkus a hlavně nabušenou praxi. Všechna jídla byla vynikající a krásná. Ceny trochu zabolí, ale myslím, že odpovídají kvalitě. Sedí se tu moc fajn, včetně vychytané zahrádky a různorodost prostorů nabízí U Perónu i tiché soukromí. | 2008-09-25 | U Houmra
najdete na provlhle oprýskaných zdech všechny postavičky populárního animáku. Skotačí mezi židlemi a lavicemi, a nabízejí z rozestavěných jídeláků luxusní pokrmy obrovských a výtečných porcí. Zdejší steaky za kilo opravdu nemají v Praze konkurenci a jsou největším lákadlem tohoto pohostinství. Dalším příjemnem je milá a pohotová obsluha, plná bezchybných pohybů. Jinak průměrno. Starouš normální, Granát o něco málo lepší. Interiér, podivně až zmateně uspořádaný, zahlcený nevkusnými lavicemi, nezachrání ani komika seriálových figurek. Ale jinak pohoda lahoda, za kterou se budete rádi vracet. U Houmra vědí co chtějí a je cítit, že personál práce baví. A o tom to je! | 2008-08-15 | Pivni galerie
je sice pivní, ale jen galerie, napadne člověka při nabídce, že tam půjde popít. Na druhé straně, kdy člověk naposledy pil pivo v galerii? Jenomže chyba lávky. Když projdete obchůdek s pestrou paletou piv od výmyslu světa, houkne na Vás příjemná hospůdka se stoly pokrytými ubrusy s logy různých piv a rozličnými pivními artefakty na zdech. Kromě toho je to hospůdka s překvapením, protože jeden nikdy neví, jaké pivo se právě bude točit, a když se dopije sud, jaké bude další. Přitom se netočí Starouš ani Gábina, ale pravé české a moravské nestandardní skvosty, s nimiž můžete okusit např. lahvové pepřové nebo uzené pivo! Co se týče jídla, není to žádný gurmánský festival, ale hladem nikoho umřít nenechají. Někdy tam můžete potkat redaktory Pivního kurýra, což je samo sebou nálepkou kvality. Takže, když do galerie, tak především do pivní. Je to opravdové umělecké dílo! | 2008-08-06 | Smíchovský radniční sklípek
je hospoda, za kterou se páni radniční na Praze 5 opravdu nemusí stydět. Suterénní prostory s cihlovými klenbami a kamennými stěnami, objímají vyhřátou náručí z nekonečné řeky spokojených hostů a ze stále nadupané atmosféry věčně vyplněného prostoru. Bez rezervace si tu zkrátka nesednete, ale to je jediný a hlavně zanedbatelný problém této velmi sympatické restaurace. Lavicový interiér potěší oko a pohladí duši, a spolu s vnímavě usměvavou obsluhou otevře srdce a zábrany. Jídlo nabušené chytrými a neobvyklými vychytávkami ukojí chuťové buňky převážné většiny gurmánů a pivečko zkušeně točené, klouže s mateřskou něhou do rozmluvených hrdel, za příjemně zkrocený peníz. Mezi obrazy staré Prahy člověk tak najednou víc patří a pocítí stesk po poklidné době minulé, kdy nebylo televizí, ale o to více hospod, kde dal se pořešit svět. Ve sklípku je fajn a v tom radničním ještě líp! | 2008-07-18 | Na Vlachovce
bývala vyhlášená hospoda zaměřená převážně na dechovkovou hudbičku, odkud za bolševika vysírala naše komunistická telka přímé přenosy koncertů a zábav, v interpretaci např. pana Zímy a jemu podobných. Dodnes zde pořádají mistrovství světa dechových hudeb. Dnešní podoba hospody se v zásadě nijak neliší od dob minulých, jen je zde čistěji vymalováno, zabydleno novým dřevěným nábytkem a ve velkých sálových prostorech se hned lépe dýchá. Vyklidněná obsluha nenásilně a spolehlivě zásobuje, výborný Budvárek 12 příjemně klouže, plazmovka v koutě vesele ševelí sportem, velmi chutné jídlo s vychytanými doplňky představuje vydatný základ pro kalby všeho druhu a ceny jako třešnička na dortu, která nikoho nezruinuje, to jsou atributy jež naplňují naše smysly spokojeností. Nejvíce nás pobavila zahrádka, posetá roztomilými sudy, do kterých můžete upadnout, zaplatíteli nocleh. Vlachovka je sympoška a patří mezi hospody, kde si na nic nehrajou. | 2008-07-04 | U Svatého Filipa a Jakuba
bychom se cítili jako v nebi, nebýt obsluhy v podobě spruzeného chlápka, kterej atakoval naše značně nedopité půllitry hlasitým cinkáním a rádoby bohorovným hrubiánstvím. Snažili jsme se nemilé obsluze vysvětlit, že oceňujeme její péči o naše žíznivá hrdla, jen by neškodilo trochu ohleduplnosti a správné míry. Jeden z našich kamarádů to dokonce dopracoval tak daleko, že se na něj obsluha naštvala a přerušila jakékoliv dodávky piva. Nezbývalo mu než zaplatit a změnit lokál. My ostatní jsme ze studijních důvodů setrvali, abychom zjistili, že jídlo zde dosahuje vynikající kvality a pestrosti za velmi rozumný peníz, pivko je tankově vylepšené, interiér hřeje a hladí krásnými dřevěnými vitrážemi a vkusnými malůvkami a, že celkový dojem z této restaurace je víc než příjemný. Ve finále jsme si všimli, že obsluha z vedlejší místnosti nepostrádala úsměv, klid a slušnost a zachránila tak co se dalo. U Svatejch je vlastně supr hospoda, stačí jen mít štěstí na obsluhu. | 2008-06-06 | Vítěznou hospodou 9. kola se stává Zlatý rožeň!
V duchu našich tradic tu upečem 12.6.2008 slavnostní akci, aby zde po nás zůstal PiPi diplom, který restauraci po zásluze náleží. Gratulujeme! A abychom to neprodlužovali, 26.6.2008 tedy můžeme v klidu a pohodě šlápnout do desátého hodnotícího období a rozjet naši PiPi mašinérii nanovo! Hurá na pivo a kdo je tady, ať zůstane s námi :o) | 2008-06-05 | U Zlatého tygra
byla oblíbená hospoda spisovatele Hrabala, který do staropražských stěn zdejšího interiéru vtiskl tak silnou atmosféru, že jí neodolal například bývalý prezident USA Clinton, spolu s exprezidentem naší vlasti Havlem. Jejich fotky se pod klenbami usmívají nad bělostnými peřinami Plzínky, kterou zde čepují přímo z tanku. Hospoda řve a pulsuje rozbouřeným mořem lidu, jenž ve tvaru hroznu visí na obrovské pípě s majestátním tygrem. Obsluha se statečně proplétá změtí těl a trefně a sportovně nadává na nedočkavé lesy rukou, obtěžkané objednávkami. Jídelák potěší jednoduchou a velmi chutnou masíčkovou nabídkou, šitou pivku na míru. Jednoduchý interiér má patinu zašlých věků a spolu s pípou mu dominuje zejména umě vyvedená busta štamgasta Hrabala. Hustě nabušená legendární hospoda vás vyčerpá a povznese a dlouho bude znít ve vašich duších. Neuvěřitelné se stává skutečností, byli jsme tady! | 2008-06-03 | Pražský most u Valšů
je nepřehlédnutelná hospoda a současně název piva ve zdejších sklepích vařeného, které v době naší návštěvy ještě bohužel uvařeno nebylo. Naše pivní srdce potemnělo a utápělo svůj smutek ve vyváženém Rohozci, jenž zde čepují ve světlé a černé kvalitě. Samotka salonku studila středověkem a postrádala živou atmosféru jinak krásné a kouzlem nabušené restaurace, nasvícené tepaným plechováním ve tvaru uhrančivých postaviček. Vysmátá obsluha trochu zapomínala, fungujíc v záplavových vlnách, které v našich řadách vyvolávaly chaos a zmatek. Jídlo lahodné a vábivé, jen mohlo být trochu teplejší. Kamenné sklepy a volně přístupné varny svědčí o otevřené náruči majitele, která nepřiměřeně okatě objímá zejména cizince. V srdci staré Prahy vyrostl pozoruhodný chrám piva, který rozhodně stojí za návštěvu, jen jsme se tu cítili více jako cizinci než domorodci. Teď už jen ochutnat ten Pražský most! | 2008-04-30 | U Gambáče
čepují i černého Kozlika, ale Gambrinus byl lepší. Tahle hospoda nás velmi mile překvapila, neb jsme čekali nějakej vyřvanej pajzl a místo toho nás uvítala příjemná a kultivovaná restaurace, oháknutá do umě vyvedeného dřeva. Pohodovou a uvolněnou atmoškou kmitala obsluha s nevídanou ochotou a pozorností, aby pokryla naše potřeby, aniž bychom promluvili. Výborně a esteticky zde i vaří a vychytaná grafika jídeláku nabízí spousty zajímavých specialit za rozumnej peníz. Stará rádia a starožitné reklamní cedulky přátelsky shlíží na spokojené hosty a chápou. Velká plazmovka uspokojí i fanoušky sportu a celkem zapadá. U Gambáče je těžká pohoda a moc bych si přál, aby takovejch hospod bylo víc. | 2008-04-23 | Na Kopečku
se oblékla do povedeně nového interiéru a celá restaurace svádí k doteku. Dřevěné obložení, lavice se zeleným polstrováním, hladká dřevitost stolů, měkké světlo lamp, zelené stropy v barvě podtácků, vychytaná ventilace a hlavně čistota jsou atributy, které posezení zde činí víc než příjemným. Vymazlená chuť kroužkujícího Starouše nás mile překvapila a svědčí o velké výtoči a citu výčepáka pro správné pivo. Jídlo dokonale uspokojilo jak naše oči, tak chuťové pohárky a svádělo k dalším objednávkám. Obsluha víc než ochotně fungovala a svědomitě pečovala o naše žíznivá hrdla. Trochu mě rušily všudypřítomné plazmovky, ale pro milovníky sportovních přenosů ideální útočiště. Na Kopečku je zkrátka hospa na úrovni, do které se budu rád vracet, aniž bych musel rozbíjet prasátko. | 2008-04-22 | V Zákoutí
je nenápadná rohozecká hospůdka, kde čepují k našemu velkému potěšení výborný Rohozec všech možných stupňů a barev. Pivko nekomerčního charakteru vykouzlilo z ryze komerčního a jednoduchého interiéru útulně domácí pohodu a přestal vadit i nevábně vypadající, narychlo spíchnutý výčep. Obsluha funguje s úsměvnou pohodou a chutí a chápavě toleruje naše rozdováděné hlasivky. Jídlo chutná výtečně česky a dokonale souzní s luxusním pivečkem. Ceny jsou víc než příjemné a člověka nezruinuje, ani když se podívá na dno několika štamprdlím. Domácí prostředí zašlých věků a obyčejných hospod se stává čím dál útulnější, a kdyby nezavírali, tak tu sedíme dodnes. Návštěva V Zákoutí nikoho nezarmoutí :o) | 2008-03-13 | Na Paloučku
je restaurace plná rozvlněných světel pod vodní hladinou. Starý Palouček by tu již málokdo poznal, nicméně moderní a stroze čistý stupňovitý interiér pod modrým nebem stropu je velmi příjemnou změnou k lepšímu. Ventilace lačně a neslyšně unáší cigaretový dým pryč od našich oděvů a plic, mírně kolísavá, ale ochotná obsluha vyhoví každému restauračnímu přání a další z našich zuřivých rozhovorů o smyslu života může nerušeně plynout. Kromě Plzně zde čepují vynikající Svijánky 13, které s místníma vyvoněnejma žebírkama tvoří luxusní doporučující kombinaci. Jídlo uspokojí i nejnáročnější strávníky a fotografy sběratele. Ceny trochu drsnější, ale zasloužené. Abych to neprodlužoval, Na Paloučku nepotřebujete ani šnorchl, ani slunce a přesto si odpočinete. | 2008-03-07 | U Mrtvýho ptáka
je živo. Záplavy Karlínu jenom prospěly a krásné hospody zde rostou jako houby po dešti. Jednou z nich je nadupanej Mrtvej pták s fakt vychytaným interiérem. Pod cihlovými klenbami se houpou rákosové klece, po kamenných podlahách se procházejí bronzové sošky, duchové jezdí na bicyklech a pumpují vodu z podzemních vod, a mrtvý ptáčkové smutně pokukují po bytelných porcích jídla v rukách všudypřítomné obsluhy. Poezie starých novin zarámovaných do masivních trámů, starodávná zrcadla odrážející naše okouzlené tváře a měkká decentní světla, obalují atmosféru hospody kouzelným teplem. Pivečko standardní, avšak profesionálně natočený, vynikající a působivé jídlo za pohodový peníz, vyklidněná hudbička plující labyrintem prostoru, to všechno jsou důvody, proč se mi tady hodně moc líbí! Zkrátka i s mrtvým ptákem se dá hrát velké divadlo :o) | 2008-03-05 | U Vávrů
se vznáší duch staré herecké rodiny, která kdysi celý dům spolu s nynější hospodou vlastnila. Divadelní atmosféra sem nadále proniká z Vinohradského divadla, pod jehož křídly se výše jmenovaná suterénní restaurace nachází. Proto zde většinou naleznete občany netrpělivě čekající na své představení a nebo nadšeně rozmlouvající po představení. Interiér celkem útulný a klenbově lidový, až na salónek, kde se netopilo a v jehož mrazivé náruči jsme byli usazeni. Pivo logicky do podchlazených těl moc neteklo a hlavně kupodivu nechutnalo. Jindy vynikající Platánek byl tak překysličenej, že řezal kudy tekl, ztratil chuť a během několika hltů z nás nadělal přefouknuté balóny. Obsluha někdy zapomínala, že nějaký salónek existuje, ale jinak pohoda. Pokrmy mají velmi chutné a nápadité a představují asi to nejlepší co může reštika nabídnout. Pane „Vávro“, nic ve zlém, jen nedokážu zakrýt určité zklamání. | 2008-02-01 | Zlatý Rožeň
je nejenom název zajímavé restauračky v Dejvicích, ale i místní speciality, 800 g grilovaných žebírek na medu, představující masově výtečnou poezii zlatohnědých barev. Luxusní pivečko Černá Hora opět nezklamalo a dokonale splynulo s žebírkama v jedno blahodárné souznění. Interiér nás okouzlil rozmáchlým a konejšivě zelenkavým prostorem, ověšeným retropivními obrazy, které zaplnily chytrým a vkusným způsobem i veliká podsvětlená okna. Mohutný cihlový výčep s postmoderním kováním, jež dovolí světlu proniknout jen ve stroze geeometrických tvarech, nabízí 6 druhů černohorského moku a je nepřehlédnutelnou a lákavou dominantou hospody. Obsluha je v pohodě a s úsměvem krouží kolem žíznivých, bytelně dřevěných stolů. Měkké šero interiéru objímá svou útulností, nohy těžknou, čas líně plyne a já se choulím do příjemna kolem sebe a začínám přemýšlet, kdy se sem opět vrátím…. | 2008-01-17 | Bašta
je sousedský pivovar restaurace U Bansethů. V nevelkých prostorách sedíte vlastně v těsné blízkosti naleštěných várnic a pivní slad omamně voní prostorem, jenž je obložen stylovými dřevěnými vitrážemi. Všechno zde září novotou a řemeslnou poctivostí. Pivečko chutná jako pohlazení a každým půllitrem se prokroužkujete až na dno s neškrábající lehkostí. Vaří zde světlý a tmavý speciál, pšeničné pivko a polotmavý speciál, který zde jako standard čepují každý den. Ochotná obsluha ve stejnokrojích s erbem Bašty obsluhuje profesionálně a zručně, jen někdy upadá do záhadných časových prodlev. Jídlo, střižené pivu na míru, je originální a velmi chutné, ale porce by mohli být o něco větší. Úplně nová pro nás byla zkušenost bez kouření, neboť jsme nedopatřením seděli v nekuřáckých prostorách, ale o to více jsme si vychutnali vůni a chuť zlatavého moku. Zkrátka všude dobře, v pivovaru nejlépe! | 2007-11-09 | Slavnostní akce!
A je to opět tady! Osmé kolo je u konce s dechem a my máme tu čest vyhodnotit nejlepší hospodu tohoto kola. Opravdu velmi těsně před Koni Barem vyhrává Restaurant Louis Armstrong. Tahle vyvoněná hospoda je fakt na úrovni a myslím, že diplom, i přes výhrady některých našich členů, získává oprávněně. 15. 11. 07 zde tedy proběhne slavnostní akce a předání našeho PiPi diplomu. Touto akcí se současně otevřou dveře do kola devátého, takže se, přátelé, můžete těšit na nová a nová dobrodružství ze světa hospod. Všem turistům po krajinách českých piv přeji mnoho krásných chvil nejenom s pivem a s pozdravem Světu Mír, Pivu zvlášť Vás jménem klubu srdečně zdraví Suki 001. | 2007-11-08 | U Králů
mají vskutku královský výběr piv. V této zapadlé hospůdce vám s náležitou kvalitou natočí kroužkující Svijany, kvasnicového Bernarda, Gambáč dvanáctku, Plzničku a černého Zlaťáka. Obsluha je v pohodě a pivo točit opravdu umí. Jídlo vydatných porcí vypadá a chutná velmi dobře a je podávané v originální úpravě. Hospůdka samotná je interiérovým průměrem, ale dřevěné obložení spolu s Muchovými reprodukcemi zachraňují, co se dá. Dokonce zde v nenápadném poklidu relaxují chlapi nad partičkou šachů a jen to podtrhuje pohodovou atmosféru zdejšího prostředí. Trochu nechápu název hospody, neb jsem zde nenašel jediný královský artefakt, ale možná, že jsem se jen špatně díval a nebo to je narážka právě na šachy, jako na hru králů. Každopádně pivo a šachy je hustá kombinace. Musím někdy vyzkoušet :o) | 2007-10-30 | Louis Armstrong
je Restaurant s přívětivou tváří slavného trumpetisty. Jazz vystupuje z kamenných zdí nenásilnou a stylovou formou a má blahodárný vliv na celkovou atmosféru hospody. Interiér je excelentní ukázkou dobrodružného a vychytaného vkusu do nejmenších detailů. Dokonce zde prý hraje každý večer klavírista, ale v době naší přítomnosti byl nemocen. Jeden z našich členů se však této role na chvilku ujal a pod nádhernými klenbami se rozezněl kouzelný zvuk klavíru. Obsluha s úsměvem a přehledem pečovala o náš stůl a nosila líbivé pokrmy pohádkových chutí. Litovel 12 je také velmi příjemným překvapením a jen podtrhuje výjimečnost Restaurantu. Pravda, ceny odpovídají prostředí na úrovni, ale zaslouženě. Večeře ve dvou zde nebude postrádat potřebnou romantiku za kterou každý rád zaplatí. Louise tady probudili k životu a jeho zářivý úsměv a hudba zahřeje každého. Ať žije jazz! | 2007-10-19 | Čertův Mlýn
je čertovsky dobrá hospoda. Bludiště krásných zákoutí složených z cihel, kamenů, stromů, dřeva a všech možných ďábelských dekorací, vás pojme do útulné náruče, prohřáté nekonečným ohněm svíček. Uprostřed tohoto království se točí velké mlýnské kolo, zalévané vodou posvátné a pekelné řeky Styx. Obsluha je v pohodě i když někdy zapomíná na klienty, kteří se jim možná ztrácí v mnohaúrovňovém terénu. Krušovickej Mušketýr není špatnej, ale představoval bych si tady úplně jiné pivo. Jídlo luxusní chutě a decentních porcí vypadá nádherně a je podávané s náležitou hrdostí. Prostě uprostřed panelákových mrtvol pulsuje úchvatná chaloupka s kouzelnou atmosférou a nevšední živostí, která se velmi těžko opouští. Je dobře, že čert nikdy nespí! | 2007-10-05 | Pivnice U Lažanských
se ukrývá přímo ve vchodu do restaurace Parnas a FAMU v Paláci Lažanských. V průchodu sestoupíte do podzemí a ocitnete se ve velmi příjemném a prostorném interiéru, složeného z kamenů, cihel, poeticky rozvlněných modrých oken a luxusních starodřevěných stolů. Naprosto pohodovou atmoškou proplouvá pohotová obsluha roznášející chutného Budvara. Kuchyň je společná s kavárnou Slavia a jídlo nepostrádá nic na kvalitě a kráse, přestože je mnohem levnější než ve Slávii. Samozřejmě, že díky akademii zde převládá mladý a studentský duch, který nás pozitivně naladil a nepustil se nás ani dlouho po zavíračce. Na Smetanově nábřeží zkrátka existuje oáza nízkých cen a vynikající úrovně a díky těmto vlastnostem hravě strčí do kapsy všechny předražené podniky v okolí. Doufám, že tato povaha pivnici dlouho neopustí! | 2007-09-06 | Amigos
dýchá Mexikem a chilli papričkami. Mozaikové stoly hrají teplými barvami slunce a všudypřítomná sombrera a vyšívané dekorace mexických indiánů nutí hrábnout po kytaře a rozeznít všechnu tu veselost jihu, moře a divokých žen s havraními vlasy. Jídlo nevídaných barev a chutí vás škálou chilli papriček od jedničky do desítky upozorní na míru své pálivosti a masově podávané maso tak získává nadpozemskou chuťovou dimenzi. Fakt obzvláště vyvoněná dobrota! Velkým zklamáním byla obsluha a pivo. Čím blíže jsme byli k půlnoci, tím více bylo pivo teplejší a zvětralejší a podmíráky větší a větší. Desorientovaná obsluha si nás asi pletla s dekorací, naštěstí sem tam procitla z letargie a oprášila nás otázkou i odpovědí. Jinak fakt nabušená atmosféra, posezeníčko jedna báseň a nesmím zapomenout na luxusní toalety. O to víc mrzí výše uvedené nedostatky. A posloucháte-li rádio Beat, čeká na vás milé překvapení. Ojos cargados de lágrimas Amigos! | 2007-08-16 | U Knoflíků
kupodivu nebyl ani jeden knoflík, ale majitel slíbil nápravu. Nedávno znovuotevřená hospoda je ve vývinu a na interiéru se dá ještě pracovat. Zasedli jsme k nevábným umakartovým stolům, na které prý také čeká úprava designu a nechali se obsluhovat milou a usměvavou ženou majitele. Pivo nosila bezchybně nad míru a našim hrdlům nedala oddechu. Gábina a Plznina chutnali v poho a dokonce jsme koštli jedno z mnoha anglických piv, které tu nabízejí v lahvích za rovných 50 Kč. Knoflík není vývařovna, přesto tu najdete mnoho zajímavých a velmi chutných pokrmů s bohatou a neochuzenou oblohou. Cihlový bar je na hospodě asi to nejhezčí, kromě obsluhy samozřejmě, a oranžové klenby také potěší oko těch, kteří hledají. No prostě tady byla těžká pohodička, která tady frčí až do pěti do rána. Přesto věřím, že po dlouhodobějším zajetí ten pravý boom na Knoflík teprve čeká. Mimochodem, neviděl jste někdo můj knoflík? | 2007-07-19 | Recontento
není žádné zaklínadlo, ale španělský výraz pro opakovanou spokojenost. Musím říct, že když jsem se rozhlížel po kamenorytířském interiéru, cpal do sebe luxusní kuřecí steak a pozoroval fakt pohodovou servírku, Recontento dokonale fungovalo. Hospoda byla jenom naše a jedinej návštěvník, kterej tam s námi celou dobu sdílel atmosféru, byl namalovanej na zdi. Trochu ta nečekaná prázdnota uškodila atmosféře, ale nám to nevadilo. Soukromí a obsluhu jsme využili k focení skupinového fota na webík a volume našich hlasivek otočili na max, až meče na stěnách řinčely smíchy spolu s námi. Vyklidněná obsluha neměla s ničím problém, jen se někdy trochu zasekla a naše číše zely několik minut prázdnotou. Ale nám to, myslím, jen prospělo. Na Koněvce prostě vyrostlo velmi příjemné restaurační zařízení, brněním a mečem prosekané do trnitého křoví Nonstopů a Zastaváren. Neváhejte a vstupte, Lancelot čeká! | 2007-07-03 | O´Brien
je jednou z postav dobrodružných románů, nejčastěji se vyskytující na palubách lodí, hledajících různé poklady. V Irish Pubu O´Brien jsme měli pocit, že několik takových pokladů visí na příjemně zašlém zdivu a lavice dýchají ošlehaností oceánských bouří. Kulturně odřená hospoda hřála měkkými barvami a naše oči a zadky se nemohly odtrhnout od všudypřítomné atmosféry pravého irského Pubu. Obsluha si to u nás trochu rozházela neustálým pokřikováním od baru co jako chceme a my museli namáhat naše hlasivky a pokřikovat na ni zpět naše objednávky. Někdy jsme na pivo čekali jako ztroskotanci na pustém ostrově. Místní kuchyně je velmi chutná až výtečná a nasytila poctivými porcemi. Ale s pivečkem to nebylo zas tak jednoduché. Guinness a Plzeň kupodivu chutnaly hůř než klasický Staropramen, Hoegaarden v pohodě a nejpovedenější byla Stella. Zázvorková by měla radost. Do ztichlé tmy ulice jsme se vypotáceli unuděni obsluhou, jejichž pracovní prostředí jim můžeme jen závidět. Nic ve zlém O´Briene, ty mořskej vlku, rozhodně jsme se neviděli naposledy. | 2007-06-14 | V Koni Baru
se to hemžilo rudokožcema v maskách, ale naštěstí všichni viseli jen na stěnách. Atmosféra mexických indiánů je zde propíchaná oštěpy a ostrými jídly nezvyklých chutí a porcí. Slušný Budvárek pak o to více chutná. Personál, s neslyšností stopařů, rychle obsluhuje a nic mu neunikne. Dřevo s bambusem, zalité nepřímým osvětlením, prohlubují teplou atmosféru prérijních ohňů. Zkrátka je tu fajn a Koni Baru nic nechybí. Jen mě mrzí, že na toalety nepronikl duch indiánů a nevábným vzhledem se k hospodě vůbec nehodí. Howgh! | 2007-06-07 | U Českého Lva
nebylo křišťálově, ale cihlově. Hospoda se tváří nadupaně, ale nakonec jsme odtud odcházeli se smíšenými pocity. Všechno bylo fajn jen do té doby, než zapoměli jednomu z našich kolegů, přes četné urgence, na jídlo. Ten se po hodině a půl čekání zvedl, zaplatil a odešel se najíst do nedalekého Mekáče. Pivo z tanku bylo good, ale jako by mu něco chybělo? Na podmíráky sme si časem zvykli, neb obsluha působila velmi přísně a kameně a zmrazila jakékoliv naše snahy o komunikaci. Jídlo bylo vzhledově i chuťově luxusní. Zkrátka nebylo tak zle, ale mohlo být i líp, nebo hůř? | 2007-05-24 | M+M Bar
jednoduše zní a jednoduše vypadá. Průměrnost hospody vylepšuje výborné Svijanské pivečko, které zde čepují v podobě světlé jedenáctky a černé třináctky. Obsluha nemá s ničím problém a funguje dokonale. Kupodivu zde i velmi slušně a chutně vaří. Nakonec jsme se zde cítili úplně v pohodě a na širokých lavicích u velkého stolu, pohodlně poklábosili. Bonbonkem tohoto baru nebaru je chodba na záchod, alternativně rozvlněná pomalovanými stěnami. Hustý! | 2007-05-09 | U Palečka
jsme vstoupili do osmého kola navrhovacího období. Vinárna s nezaměnitelnou atmosférou byla důstojnou zahajovací akcí, kde se velmi příjemně sedělo, popíjelo a jedlo. Jen při placení se nám trochu plašili peněženky, ale to se u kvalitních a vyvoněných retsauračních zařízeních stává. Inteligentně uspořádaný cihlový interiér, odřené stoly, útulné osvětlení, bylo pohlazením na duši, které působilo i na obsluhu, pohybující se s nerušivou profesionalitou. Zkrátka ideální prostředí pro romantickou večeři na úrovni. | 2007-04-11 | Hospůdka U Kašpárka
udělala ze všech hospod tohoto kola kašpary hlavně tím, že vyhrála. Ano, kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe a musím říct, že zaslouženě. Atmosfera, interiér, obsluha, kuchyně, to je zážitek z jiného světa, do jehož náruče se budete rádi vracet. A proto se vracíme 19.4.2007 i my, abychom vítězné hospodě předali diplom a znovu vpluli do intimního tepla měkých světel a pohodové obsluhy, ze které se nikomu nechce zpět, do reality všedních dnů. Více uvnitř www! | 2007-03-29 | U sv. Antoníčka
není kostel, ale pohodová, lidová hospoda, jejímuž interiéru dominuje obrovské zrcadlo, ve kterém může každý zpytovat své nejenom pivkem nasáklé svědomí. Pivo tu teče proudem, bubínky masíruje hustej bordel rozeřvanejch hrdel a břicha hltavě pojímají vynikající českou kuchyni nevídaných porcí. Fakt hospa, kde se dá ožrat, aniž by si toho člověk všiml a nadupaná atmoška omluví i ten dusivej smrad cigár a všech možných ostatních výparů. Každopádně víme, kde si dát luxusně a levně do nosu. Amen! | 2007-03-13 | Krákora
dlouho krákorala v našich uších a černé, třináctistupňové Novopacké pivo, do hlubokých nočních hodin příjemně atakovalo naše chuťové buňky. Sportovním areálem obklopená hospůdka má pohodovou image mladých duší. Obsluha usměvavě vstřícná a mile přizpůsobivá, klidnými pohyby vyklidňuje jazzem napuštěnou atmosféru a pivní duše jásá neb nenachází problémů v čase stráveném v dřevité kultuře prostoru. Určitě se vrátíme za atmoškou a pivem, naší duši a chuti libém. Více tam tamy tam.... | 2007-03-08 | Mimoakce konečně v akci!
Neuvěřitelné se stává skutečností, jak píše pan Hrabal, a odkaz Mimoakce je plně aktivní. Najdete zde něco z mála našich mimořádných víceaktivit, díky kterým si rozšiřujeme nejenom pivní obzory. Děkuji především našemu webmastrovi Ferovi, který mi umožnil oživit dlouho pohřbený odkaz a způsobil nám tím velkou radost :o) | 2007-03-07 | Záležitost je
záležitostí pevných nervů. Tato restaurace má celkem útulnou atmosferu, bohatý výběr piv, velmi dobrou kuchyni a čisté toalety. Pod tímto hezkým ksichtíkem se bohužel skrývá spruzená obsluha, přehlížející naše zvednuté ruce jak vojevůdce bandu legionářů, a nestydatě točící pivo dva cenťáky pod míru. A jak všichni moc dobře víme, arogantní obsluha dokáže pohřbít i tu nejkrásnější hospodu na světě a tak se i stalo. Nakonec sme byli rádi, že sme vyvázli živi a zdrávi a raději rychle zapoměli na celou Záležitost. Nebo jsme jen měli smůlu na směnu? | 2007-02-02 | Restaurace Včelín
bzučela jen hlasy hostů a cinkotem půllitrů. Těšili jsme se třeba na nějakou obří včelu u stropu, na plástve poházené po stěnách, na talíře opatlané medem, ale nic. Nic co by vystihovalo název hospody. Jen ten hospodský šum byl Včelínem a teplé dřevěné barvy interiéru zahřívaly úlem. Ale bylo fajn, jen trochu průměrně. Nejlepší na Včelíně byla asi kuchyně, kde vznikají fakt vychytaný žrádýlka. V souvislosti s medem mě napadá jeden kameňák: Plave kapr v medu a řiká si - ty krávo to je ale hustý! Bzzzzz :o) | 2007-01-16 | Hospoda U Klokočníka
je velmi pohodová lidovka, jejíž průměrný interiér se ztrácí v nedýchatelných clonách kouře. Za tuto újmu na zdraví jste však odměněni vynikajícím Hubertusem, který je zde podávám i v kvasnicové podobě, překvapivě chutným jídlem, sličnou obsluhou, která nevtíravým způsobem vychytá většinu vašich potřeb a to vše za víc než nízké ceny. Vítejte v cenovém ráji přátelé, který sympatickým způsobem nezastírá naše češství. Tady jsme rozhodně nebyli naposledy. | 2007-01-15 | Omlouváme se
za poněkud delší odmlčení než je zdrávo, které nebylo způsobené ničím jiným, než hysterickými vánočními svátky. Přežili jsme ve zdraví a všechny šrámy a jizvy, jak na těle, tak na duši, jsem zanechali v minulém roce. Před námi se otevírá náruč roku 07 a jeho dočasná pivní neposkvrněnost je pro nás výzvou. Takže krásný nový rok přejeme nejenom Vám přátelé, ale i nám členům PiPi. A nyní hurá do akcí! | 2006-12-02 | Další akce
a v tomto roce poslední, bude 14.12.06. Ptáteli se kde, tak nevím, ale budeme včas informovat, tak zůstaňte s námi, stejně jako my s Vámi! | 2006-12-01 | Hany Bany
je ledabyle mile uspořádaná hospoda, kam chodí převážně studenti, díky rozumně nastaveným cenám. Mladý, nespoutaný duch vytváří uvolněnou a pohodovou atmosferu, která bohužel sem tam strhne i obsluhu :o) Ale jinak supr! Originální jídlo, interiér připomíná krásu belgických hospod, usměvavá pohoda. Kéž by takových podniků bylo v centru Prahy více! Víte více svíce plíce uvnitř vévévé :o) | 2006-11-10 | PiPi na víně...
Nejen pivo chléb je náš zdejší a tak větší část PiPi navšívila degustaci argentinských vín od Michel Torina ve vinotéce U Zlaté koruny. Všem nám moc šmakovalo. Přechutnávala se opravdu špičková vína tradičních (Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Shiraz) i lokálních odrůd (Torrontes, Tannat, Malbec). | 2006-11-03 | Hospoda na Mýtince
"Až z jara první vonný květ se venku počne rozvíjet, každému štěstí na tváři hned zazáří ..." aneb Árie tuláka ze stenojmeného operetního díla. Jinak také útulně vyhlížející občerstvovací stanice zasvěcena proslulému nepochopenému géniovi - Járu Cimrmanovi. Zde se dnes schází nejen cimrmanologické spolky a tak každý příchozí může nechat spočinout zrak na originálních artefaktech Cimrmanovskych her. K tomu popíjet Gambrinus či Pilsner, zakousnout něco menšího a vrátit se do časů génia Rakouska-Uherska... | 2006-10-27 | Zlatý Klas
pohladil náš prošedlý vlas a zhůry ozval se hlas cinkajících půllitrů, naplněných vynikající Plzničkou z tanku, sem bych vzal i mamku :o) Veliká pivnice nás ochotně pojmula do své široké náruče, plné bytelného interiéru, staronových cihel a rozličných doplňků nepostrádajících vkus a cit. Porce obrovský, odpovídali ceně, chuťově standardní. Na Andělu prostě vyrostla další krásná, česká hospoda. Jen tak dál! | 2006-10-26 | U Chřestýše
jsme se nechali dobrovolně a rádi uštknout zoubkama piv, které do nás zasyčeli spolu s hláškami z útulného zdiva. Jídlo příjemného charakteru a vzhledu bohatě zasytilo za snesitelné ceny. Obsluha fungovala s mírnými výkyvy, nicméně statečně. Prostě uprostřed Arizonských stepí bylo kupodivu příjemně :o) Více uvnitř! | 2006-09-27 | Barracuda café
námi byla navštívena 21.9.06 a nutno uznat, že naše akce proběhla ve velmi stylovém, teple zasmušilém interiéru narozdíl od obsluhy, která mrazila hloubkou starých ledovců. Jídlo pikantně mexické, nepostrádající pálivou cenu, spolehlivě zaplnilo naše žaludky tortilovými mutacemi rozličných druhů. Svíčky hořely spolu s našimi tvářemi, ale ledová tvář obsluhy ne a ne roztát. Krásná hospoda, ale trošku jsem se bál :o) | 2006-09-26 | 100 akce
se uskutečnila v Kafárně Na kus řeči a nutno uznat, že bylo za čtyři roky naší existence o čem řečnit. Zlatopramen se pil pohodlně a vpíjel se do nás stejně, jako naše myšlenky do útulných stěn interiéru. Obsluha se nechala strhnout na našu notečku a tak bylo fajn nejenom na břiše, ale i na srdci. Více uvnitř vévévé :o) | 2006-08-17 | Hostinec Klášter
překvapil vynikajícím pivem, velmi pohotovou, sympaticky vtipnou obsluhou a hlavně pohodovými cenami a dosáhl velmi dobrého ohodnocení (viz. Akce). Zkrátka za málo peněz hodně muziky, což je v poslední době velmi vzácná kombinace. Takže první akci sedmého kola máme úspěšně za sebou a blíží se jubilejní stá akce, která se uskuteční 24.8.2006. Hoříme zvědavostí, která hospoda bude mít tu čest :o) Brzy načtenou! | 2006-08-02 | Karolina doplněná!
Můžete se tedy pokochat vítěznou hospůdkou šestého kola. Ještě připomínám, že 10.8.2006 vstupuje náš PiPi klub do sedmého kola. Sice zatím nevíme kde, ale usilovně pracujeme na objevení nových a neznámých osvěžovnách těla i duše. Budeme co nejdříve informovat. Zatím.... | 2006-07-28 | Slavnostní akce 27.7.2006!
Ulítlo to jako noha po banánové slupce a byla vyhodnocena nejlepší hospoda za 6. navrhovací kolo. Vítězem se stala Hospůdka Karolina, kterou na našich stránkách bohužel ještě nenajdete, vzhledem k úpravám probíhajících v útrobách našeho webu. Ale děláme všechno proto, aby se vaše oči mohli co nejdříve popást na fotkách "královny" mezi hospodami. Včera jsme tedy opět navštívili Karolinu, abychom předali diplom, popili pivečko, panáky, pojedli vynikající tatráček a poklábosili o životě neživotě. Prostě pohoda jahoda! | 2006-07-28 | 7. kolo
znamená v pořadí již sedmé navrhovací období. První akce, která otevře brány do času septimy, proběhne 10.8.2006 neznámo kde. Zatím. Avšak výběrové řízení na 99 hospodu probíhá a brzy se tedy dozvíte podrobnější info. Pokud se nám z toho vedra neuvaří mozky a neskončíme v blázinci, sejdeme se opět tady. Krásný, chladivý den přátelé! | 2006-06-23 | Čas letí
a my s ním, teda spíš za ním. Globálně vzato další poznávací akce vypukne 29.6.2006 pravděpodobně v restauraci Karolínka, kde mají vyhlášeně vynikající tataráček a kroužkující plzničku. Takže hurá do hlubin restaurační duše..... | 2006-06-14 | Spanilá jízda
našich členů bude mít pkračování zítra 15.6.2006, v restauraci Na Rokytce. Je to kousek od Palmovky a točí tam mnoho druhů vynikajících Svijan. Ceny pohodové, obsluha taky, takže čekáme akcičku na úrovni. Podrobněji next time. | 2006-06-01 | Konečně víme,
kde se bude konat dnešní akce přátelé. Je to restaurace U Radnice na Žižkově a točej tam pro nás dosud neznámé pivo Podkovan. Už se těšíme až ochutnáme. Brzy podrobněji na našich vašich stránkách! | 2006-05-30 | Pravda....
...je bolavá květina, pravda je ženská co nám stahuje kalhoty, pravda osvobozuje a zabíjí, pravda je prostě taková, že 25.5.06 žádná akce nebyla, neb sem se zapletl do pavučiny času a popletl si týdny. Takže akce bude 1.6.2006 na Den dětí a doufám, že z toho nezdětinštíme. Zatím ani nevím kde to bude, ale budoucnost ukáže. Zatím přátelé zůstaňte s námi :o) | 2006-05-19 | 25.5.2006 další akcička!
Vypadá to na Restauraci U Rudolfina. Ještě to tam raději půjdem předem omrknout, abychom měli jistotu, že výběr odpovídá požadavkům navrhovatele :o) Takže pak budeme opět informovat na našich vašich stránkách. | 2006-05-19 | Kabinet
Tohle restaurační zařízení bylo velmi příjemnou návštěvou. Interiér hřál dřevem a Myslivostí a vycpaná zvířátka se na nás usmívala spolu s rychlou a přítulnou obsluhou. Jídlo krásné na pohled a neškodné v žaludku. Pivko celkem ušlo. No prostě nám to všechno sedlo takovým způsobem, že se hospa ujala v tomto kole vedení. Doporučujeme fakt navštívit! Zatím se mějtě bájo přátelé a brzy tady nashledanou! | 2006-04-28 | Pivovarský Klub
Klubík byla fakt hodně vyvoněná hospoda. Supr interiér, vynikající pivko, profesionální obsluha, nádherná atmosfera...hluboký zážitek klesl na dno našich pivních duší, rozhostil se mír jako nad africkou buší. Ceny trochu brutální, ale asi zasloužený. Každopádně hospa, na kterou může být Praha pyšná a my taky. Více v útrobách našich stránek. | 2006-04-28 | 4.5.2006 další pánská jízda!
Tentokrát v "Restaurantu Kabinet" na Žižkově. Zní to lákavě, takže hoříme zvědavostí, až se náš klub této hospody zhostí. Zůstáváme s pozdravem přátelé! | 2006-04-19 | Na Verandách
Akcička v restauraci Na Verandách dopadla skvěle. Vynikající kvasnicové pivečko teklo proudem a dokonale lahodilo nejenom chuťovým pohárkům, ale i oku, neb je podávané v roztomilých baculatých půllitrech, které nejsou zas tak běžně k vidění. Skvělé jídlo, obsluha usměvavá, hřejivý interiér souznělo do pohodového úsměvu všech přítomných. Více se dozvíte na našich stránkách. | 2006-04-19 | 20.4.2006 další vypečená akce!
Tentokrát se bude konat v proslulém a legendami ověnčeném Pivovarském klubu v Karlíně. Prý tu točí 6 druhů piv a v lahvých mají připraveno piv na 200 druhů. Tož necháme se překvapit a budeme co nejrychleji informovat na našich Vašich stránkách o 93 akci v pořadí. Svět hospod otvírá se nám, já každou hospodu už znám :o) | 2006-03-17 | U Saní
Restaurace U Saní byla moc fajn a po zásluze se ujala vedení v tomto kole. Nebudeme však předbíhat událostem, neb nás do konce šestého kola čeká akcí ještě 8. Hodnocení i s fotkama budou v nejbližší době doplněny. Každopádně vřele doporučujeme navštívit toto restaurační zařízení s úchvatnou interiérovou patinou, dokonalou obsluhou, vynikající kuchyní a záchody sešitými z kovových plátů a ponorkových okýnek. Very good! | 2006-03-17 | Další akce
se bude konat 23.3.2006 s velkou pravděpodobností ve vlajkové lodi Staropramenu, v Restauraci Na Verandách. Už teď se těším na jejich vynikající kvasnicové pivečko! | 2006-03-09 | šesté kolo
Dne 9.3.2006 proběhne další, v pořadí 90sátá kulatá akce v hospodě U Saní. Všichni se dostavíme na vlastnoručně vyrobených saních. Po dlouhé době můžeme být zase aktuální. HEURÉKA! | 2005-05-12 | Páté kolo
Tímto dnem vstupuje náš klub do pátého hodnotícího období. | 2005-04-28 | Vítěz pátého kola
Proběhla slavnostní akce v Restauraci Studna, kde byl předán představiteli restaurace vítězný diplom našeho klubu. | 2005-04-28 | Nejlepší hospoda roku 2004/05
Byla vyhodnocena nejlepší hospoda roku 2004/05, kterou se stává Restaurace Studna. Naším klubem bylo k dnešnímu dni navštíveno 71 hospod. Podrobnosti a výsledky najdete na našich stránkách. | 2004-08-19 | U Osla v kolébce
Navštívili jsme hospůdku „U Osla v kolébce“ která se nachází kousek od Nerudovky. Akce proběhla v poklidném prostředí bývalé čajovny velmi příjemně. Řešili se otázky vesmíru versus Ufo versus Bůh a ačkoliv jsem se o to poctivě snažili, ani jednu z otázek se nepodařilo objasnit k plné spokojenosti všech přítomných. Jak jistě všichni víte: „Jsou věci mezi nebem a zemí…..“ :o) Tato akce uzavřela třetí hodnotící období, abychom mohli vstoupit do období čtvrtého. Takže se těšte na nové a nové hospody, které nám otvírají dveře do nových a nových světů. |
|
